Zakončení studia

Opis článku studijního a zkušebního řádu s vyznačením důležitých bodů:

Studijní a zkušební řád - FPF SU - čl.19 - SZZk

Studium v bakalářském studijním programu, magisterském studijním programu, magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je v bakalářském studijním programu obhajoba bakalářské práce, v magisterském studijním programu a magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program obhajoba diplomové práce. Státní závěrečná zkouška nemá kreditové ohodnocení.

Státní závěrečná zkouška se koná nejméně dvakrát v průběhu akademického roku. Termíny státní závěrečné zkoušky stanoví děkan fakulty na návrh vedoucího příslušného ústavu v souladu s harmonogramem příslušného akademického roku.

Student může konat státní závěrečnou zkoušku nebo některou její část, jestliže splnil všechny studijní požadavky, získal stanovený počet kreditů ve stanovené skladbě předmětů předepsané studijním plánem studijního programu, oboru, dále vypracoval a v určeném termínu odevzdal bakalářskou nebo diplomovou práci a splnil povinnosti podle § 63 odst. 3 písm. a) zákona.

Státní závěrečnou zkoušku musí student úspěšně vykonat nejpozději do konce maximální doby studia. Úspěšným vykonáním státní závěrečné zkoušky se řádně ukončuje studium.

Bakalářská práce se zadává na odborné téma zpravidla na počátku posledního akademického roku studia vyplněním Zadání bakalářské práce, a to ve třech vyhotoveních, z nichž po jednom náleží studentovi, příslušnému ústavu a studijnímu oddělení fakulty. Termín pro odevzdání zadání studijnímu oddělení fakulty prostřednictvím příslušného ústavu je 31. 12. posledního akademického roku studia.

Diplomová práce se zadává na odborné téma zpravidla na počátku předposledního akademického roku studia vyplněním Zadání diplomové práce, a to ve třech vyhotoveních, z nichž po jednom náleží studentovi, příslušnému ústavu a studijnímu oddělení fakulty. Termín pro odevzdání zadání studijnímu oddělení fakulty prostřednictvím příslušného ústavu je 31.12. předposledního akademického roku studia.

Témata bakalářských, resp. diplomových prací vypisuje vedoucí příslušného ústavu nejpozději do 14 dnů po zahájení výuky v zimním semestru. Student může navrhnout téma své bakalářské, resp. diplomové práce sám.

Pro každé téma bakalářské, resp. diplomové práce určí vedoucí příslušného ústavu vedoucího práce z řad profesorů, docentů nebo odborných asistentů příslušného ústavu a oponenta z řad profesorů, docentů, odborných asistentů nebo vědeckých pracovníků příslušného oboru. Bakalářskou, resp. diplomovou práci diplomant odevzdá v trojím vyhotovení, z toho nejméně dvě v pevné vazbě na sekretariát příslušného ústavu.

Termín pro odevzdání bakalářské, resp. diplomové práce pro studenty, kteří jsou přihlášeni ke státní závěrečné zkoušce v letním semestru příslušného akademického roku, je stanoven na 30. 4. příslušného akademického roku; pro studenty, kteří jsou přihlášeni ke státní závěrečné zkoušce v zimním semestru příslušného akademického roku, je stanoven na 31. 12. příslušného akademického roku; pro studenty, kteří jsou přihlášeni ke státní závěrečné zkoušce v náhradním termínu příslušného akademického roku, je stanoven na 31. 7. příslušného akademického roku.

Na odevzdanou bakalářskou, resp. diplomovou práci vypracují vedoucí práce a oponent ve dvojím vyhotovení posudek (po jednom studentovi a do zkušebního protokolu). V posudku se výslovně uvede, zda je práce doporučena k obhajobě a návrh klasifikace (výborně, velmi dobře, dobře, nevyhověl). S posudky má diplomant právo seznámit se nejpozději tři pracovní dny před obhajobou.

Student přistoupí k obhajobě, je-li k ní jeho bakalářská, resp. diplomová práce doporučena alespoň jedním z posuzovatelů.

Je-li bakalářská, resp. diplomová práce hodnocena jako nevyhovující vedoucím práce i oponentem, rozhodne vedoucí příslušného ústavu po dohodě s vedoucím práce o způsobu přepracování a určí nový termín jejího odevzdání. Třetí zpracování téhož tématu je nepřípustné.

Student, který neodevzdal bakalářskou, resp. diplomovou práci ve stanoveném termínu před konáním státní závěrečné zkoušky nebo její části nebo jemuž nebyla bakalářská, resp. diplomová práce doporučena k obhajobě, nemůže konat státní závěrečnou zkoušku, pokud se státní závěrečná zkouška nečlení na části, nebo nemůže konat tu část státní závěrečné zkoušky, jíž je bakalářská, resp. diplomová práce součástí, pokud se státní závěrečná zkouška člení na části.

Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise je včetně předsedy nejméně tříčlenná. Právo zkoušet u státní závěrečné zkoušky mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty. Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje děkan fakulty na návrh vedoucího příslušného ústavu. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jmenuje další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. Složení komisí pro státní závěrečné zkoušky musí být zveřejněno na příslušném ústavu nejméně jeden týden před konáním státní závěrečné zkoušky.

Průběh státní závěrečné zkoušky a vyhlášení výsledku jsou veřejné.

Studenti se přihlašují ke státní závěrečné zkoušce písemně na ústavu nejpozději do příslušného termínu kontroly studia daného harmonogramem akademického roku. Ústav postoupí seznam přihlášených ke státní závěrečné zkoušce studijnímu oddělení fakulty do tří dnů od termínu kontroly studia.

Student má právo odhlásit se od státní závěrečné zkoušky nejpozději v den konání státní závěrečné zkoušky. Student, který se od státní závěrečné zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen.

Student se může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání státní závěrečné zkoušky. Student, který se ze státní závěrečné zkoušky omluvil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen.

Státní závěrečná zkouška se skládá z obhajoby bakalářské, resp. diplomové práce a dalších částí, jejichž prospěch je uveden na vysvědčení o státní závěrečné zkoušce.

Státní závěrečná zkouška může mít formu zkoušky ústní, písemné, praktické nebo kombinované.

Při obhajobě se student vyjadřuje ústně k připomínkám v posudcích bakalářské, resp. diplomové práce a odpovídá na otázky členů zkušební komise.

K obhajobě jsou zpravidla přizváni vedoucí a oponent bakalářské, resp. diplomové práce, nejsou-li členy zkušební komise.

Student, který bakalářskou, resp. diplomovou práci neobhájil, nemůže pokračovat ve státní závěrečné zkoušce, pokud se státní závěrečná zkouška nečlení na části, nebo nemůže pokračovat v té části státní závěrečné zkoušky, jíž je bakalářská, resp. diplomová práce součástí, pokud se státní závěrečná zkouška člení na části.

Obsah jednotlivých částí státní závěrečné zkoušky je trvale zveřejněn na příslušném ústavu.

Státní závěrečná zkouška a její části se hodnotí čtyřstupňovou klasifikací “výborně”, “velmi dobře”, “dobře” nebo “nevyhověl”.

Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován “nevyhověl”.

Státní závěrečnou zkoušku nebo některou její část lze v případě hodnocení “nevyhověl” jednou opakovat. Pokud je státní závěrečná zkouška nebo některá její část i po opakování klasifikována stupněm “nevyhověl”, je celkový výsledek státní závěrečné zkoušky klasifikován “nevyhověl”.

Pokud student splnil všechny studijní povinnosti a složil úspěšně závěrečnou zkoušku, hodnotí se celkový výsledek jeho studia bakalářského studijního programu, magisterského studijního programu, magisterského studijního programu navazujícího na bakalářský studijní program takto: “prospěl s vyznamenáním” získá student, který absolvoval studium s průměrným prospěchem do 1,20 (včetně), přičemž žádná ze zkoušek v průběhu studia nebyla hodnocena stupněm “dobře” a všechny části státní závěrečné zkoušky i obhajoba bakalářské, resp. diplomové práce byla hodnocena stupněm “výborně”; “prospěl” získávají ostatní studenti.